var breakpoints = [{"label":"Desktop","slug":"Desktop","value":"base","direction":"max","isActive":true,"isRequired":true},{"label":"Tablet","slug":"Tablet","value":"1024","direction":"max","isActive":true,"isRequired":true},{"label":"Mobile","slug":"Mobile","value":"767","direction":"max","isActive":true,"isRequired":true}];
ప్రాముఖ్యత: జనరల్ స్టడీస్ పేపర్ II – పాలిటీ (Polity) | పాలన (Governance) | అంతర్గత భద్రత (Internal Security – టీజీపీఎస్సీకి ముఖ్యమైనది)
ప్రిలిమ్స్, మెయిన్స్ కోసం ముఖ్యమైన పదాలు (Important Keywords)
ప్రిలిమ్స్ కోసం:
రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు, డీజీపీ (DGP), ఆర్టికల్ 162, ఏడవ షెడ్యూల్, రాష్ట్ర జాబితా (State List), పోలీస్, శాంతిభద్రతలు (Public Order), అంతర్గత భద్రత (Internal security).
మెయిన్స్ కోసం:
రాష్ట్ర కార్యనిర్వాహక అధికారాలు (State Executive Powers), అంతర్గత భద్రతా చట్రం (Internal Security Framework), పోలీస్ పరిపాలన (Police Administration), సమాఖ్య వ్యవస్థ (Federal Structure), సలహా సంస్థలు (Advisory Institutions).
వార్తల్లో ఎందుకు ఉంది?
మాజీ డైరెక్టర్ జనరల్ ఆఫ్ పోలీస్ (DGP) బి. శివధర్ రెడ్డి పదవీ విరమణ చేసిన తర్వాత, తెలంగాణ ప్రభుత్వం ఆయనను రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారుగా (State Security Advisor – SSA) నియమించింది.
ఈ నియామకం మూడేళ్ల కాలానికి (Tenure of three years) ఉంటుంది. పోలీసింగ్, అంతర్గత భద్రత (Internal security), ఉగ్రవాద నిర్మూలన (Counter-extremism) లాంటి విషయాల్లో ఆయనకున్న నైపుణ్యాన్ని ఉపయోగించుకోవడం ఈ నియామక లక్ష్యం. ముఖ్యంగా తెలంగాణ పాలనకు సంబంధించి ఇది చాలా ముఖ్యమైనది.
నియామకం, ఆ పదవి స్వభావం (Nature of the Appointment and Position)
రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు అనేది రాష్ట్ర ప్రభుత్వం సృష్టించిన ఒక ‘కార్యనిర్వాహక సలహాదారు’ (Executive advisory) పదవి.
ఇది రాజ్యాంగబద్ధమైన లేదా చట్టబద్ధమైన (Statutory) పదవి కాదు. కానీ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ కార్యనిర్వాహక అధికారాల నుంచి (Executive powers) ఈ పదవికి అధికారం లభిస్తుంది.
ఈ పదవి చీఫ్ సెక్రటరీ (Chief Secretary) హోదాతో సమానంగా ఉంటుంది. పరిపాలన, అంతర్గత భద్రత నిర్ణయాలలో దీనికున్న ఉన్నత స్థాయి సలహా ప్రాముఖ్యతను (High-level advisory importance) ఇది సూచిస్తుంది.
భద్రత, చట్టాల అమలు (Law enforcement) వంటి ప్రత్యేక రంగాలలో సీనియర్ అధికారుల అనుభవాన్ని ఉపయోగించుకోవడానికి తరచుగా ఇటువంటి పదవులను సృష్టిస్తారు.
అంతర్గత భద్రతకు సంబంధించిన రాజ్యాంగ చట్రం (Constitutional Framework)
రాష్ట్ర అధికారాలకు (State powers) సంబంధించిన రాజ్యాంగ చట్రంలోనే ఈ నియామకాన్ని అర్థం చేసుకోవాలి.
ఆర్టికల్ 162 (Article 162): రాష్ట్ర శాసనసభకు చట్టాలు చేసే అధికారం ఉన్న విషయాలకు.. రాష్ట్ర కార్యనిర్వాహక అధికారం (Executive power) వర్తిస్తుందని ఈ ఆర్టికల్ చెబుతుంది. అంతర్గత భద్రత (Internal security), పోలీసులు (Police), శాంతిభద్రతలు (Law and order) రాష్ట్ర పరిధిలోకి వస్తాయి కాబట్టి, రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు వంటి సలహా యంత్రాంగాలను సృష్టించే అధికారం రాష్ట్ర ప్రభుత్వానికి ఉంటుంది.
రాజ్యాంగంలోని ఏడవ షెడ్యూల్ (Seventh Schedule), ముఖ్యంగా రాష్ట్ర జాబితా (జాబితా II) దీనికి చట్టపరమైన ఆధారాన్ని అందిస్తుంది.
ముఖ్యమైన ఎంట్రీలు (Entries):
ఎంట్రీ 1 – శాంతిభద్రతలు (Public Order): రాష్ట్రంలో శాంతిని కాపాడటం (Maintenance of peace), అవాంతరాలను నివారించడం (Prevention of disturbances), అంతర్గత స్థిరత్వాన్ని (Internal stability) నిర్వహించడం.
ఎంట్రీ 2 – పోలీసులు (Police): రాష్ట్రంలోని పోలీసు బలగాల (Police forces) సంస్థాగత నిర్మాణం, నియంత్రణ, పనితీరు.
ఈ నిబంధనల (Provisions) ప్రకారం అంతర్గత భద్రత అనేది ప్రధానంగా రాష్ట్ర జాబితాలోని అంశం. ఇది తెలంగాణ తన స్వంత భద్రతా నిర్మాణాన్ని (Security architecture), సలహా వ్యవస్థలను రూపొందించుకునే అధికారాన్ని ఇస్తుంది.
అదే సమయంలో.. జాతీయ భద్రత (National security), నిఘా సమాచారాన్ని పంచుకోవడం (Intelligence sharing), ఉగ్రవాద నిర్మూలనకు (Counter-terrorism) సంబంధించిన విషయాలలో కేంద్రంతో సమన్వయం (Coordination with the Union) తప్పనిసరి.
రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు పాత్ర, బాధ్యతలు
అంతర్గత భద్రతకు సంబంధించిన కీలక రంగాలలో ప్రభుత్వానికి విధాన-స్థాయి మార్గదర్శకత్వాన్ని (Policy-level guidance) రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు అందిస్తారు.
సలహా పాత్ర ఈ కింది వాటిని కవర్ చేస్తుంది:
అన్ని జిల్లాల్లో శాంతిభద్రతల నిర్వహణ (Maintenance of law and order).
అంతర్గత భద్రతా యంత్రాంగాలను బలోపేతం చేయడం.
నేరాల నియంత్రణ వ్యూహాలను (Crime control strategies) మెరుగుపరచడం.
మాదకద్రవ్యాల అక్రమ రవాణా (Narcotics trafficking), వ్యవస్థీకృత నేరాలను (Organised crime) అరికట్టడం.
రహదారి భద్రత (Road safety), నిబంధనల అమలు వ్యవస్థలను (Enforcement systems) మెరుగుపరచడం.
ఈ పాత్ర ఆపరేషనల్ కమాండ్ (క్షేత్ర స్థాయి పనులు) కంటే.. వ్యూహాత్మక ప్రణాళిక (Strategic planning) పై ఎక్కువగా దృష్టి పెడుతుంది. అలాగే ప్రభుత్వ నిర్ణయాలు తీసుకోవడంలో, విధాన రూపకల్పనలో (Policy formulation) సహాయపడుతుంది.
తెలంగాణలో అంతర్గత భద్రత ప్రాముఖ్యత
తెలంగాణ ప్రత్యేక అంతర్గత భద్రతా పరిస్థితుల (Internal security profile) దృష్ట్యా ఈ నియామకం ప్రాముఖ్యతను సంతరించుకుంది.
రాష్ట్రంలోని కొన్ని ప్రాంతాలు, ముఖ్యంగా అటవీ (Forested) మరియు సరిహద్దు ప్రాంతాలు (Border areas) చారిత్రకంగా వామపక్ష తీవ్రవాదాన్ని (Left Wing Extremism – LWE) చూశాయి.
తీవ్రవాద తీవ్రత తగ్గినప్పటికీ, అప్రమత్తంగా (Vigilance) ఉండటం చాలా అవసరం.
మాదకద్రవ్యాల రవాణా మార్గాలు (Drug trafficking routes).
పట్టణాల్లో శాంతిభద్రతల (Urban law and order) సమస్యలు.
పెరుగుతున్న రహదారి భద్రతా (Road safety) ఆందోళనలు.
ఉగ్రవాద వ్యతిరేక పోరాటం (Counter-insurgency), పోలీసింగ్ (Policing) లో అనుభవం ఉన్న అధికారి, ఈ సవాళ్లను ఎదుర్కోవడంలో రాష్ట్ర సన్నద్ధతను (Preparedness) బలోపేతం చేస్తారు.
రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు గురించి క్లుప్తంగా..
భద్రతకు సంబంధించిన సమస్యలపై నిపుణుల సలహాలను (Expert inputs) అందించడానికి రాష్ట్ర ప్రభుత్వం సృష్టించిన సలహా పాత్ర (Advisory role) ఇది.
ఇది రెగ్యులర్ పోలీసు హైరార్కీలో (Police hierarchy – పోలీసుల క్రమానుగత శ్రేణి) భాగం కాదు. కానీ విధాన రూపకల్పన స్థాయిలో (Policy-making level) పనిచేస్తుంది.
రాజ్యాంగంలోని ‘ఆర్టికల్ 162’ నుంచి వచ్చిన రాష్ట్ర కార్యనిర్వాహక అధికారాల కింద ఈ నియామకం జరుగుతుంది. సమర్థవంతమైన పరిపాలన (Effective administration) కోసం ఇలాంటి పదవులను సృష్టించే అధికారం రాష్ట్రానికి ఉంది.
ఈ నియామక పదవీకాలం మూడేళ్లు (Three years). ఈ పదవి చీఫ్ సెక్రటరీ (Chief Secretary) హోదాకు సమానంగా ఉంటుంది.
బహుళైచ్ఛిక ప్రశ్నలు (CARE MCQs)
ప్రశ్న 1: అంతర్గత భద్రత (Internal security), రాజ్యాంగ నిబంధనలకు (Constitutional provisions) సంబంధించి ఈ కింది వాక్యాలను పరిశీలించండి:
ఏడవ షెడ్యూల్లో పోలీసు, శాంతిభద్రతలు రాష్ట్ర జాబితా (State List) కిందకు వస్తాయి.
ఆర్టికల్ 162 రాష్ట్ర కార్యనిర్వాహక అధికారాలను (Executive powers) గురించి తెలుపుతుంది.
రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు (State Security Advisor) అనేది రాజ్యాంగంలో పేర్కొన్న రాజ్యాంగబద్ధమైన పదవి.
పైన ఇచ్చిన వాక్యాల్లో ఏవి సరైనవి?
(a) 1, 2 మాత్రమే
(b) 2, 3 మాత్రమే
(c) 1, 3 మాత్రమే
(d) 1, 2, 3
జవాబు: (a)
వివరణ:
వాక్యం 1 సరైనది: పోలీసు, శాంతిభద్రతలు రాష్ట్ర జాబితా (State List) కిందకు వస్తాయి.
వాక్యం 2 సరైనది: ఆర్టికల్ 162 రాష్ట్ర కార్యనిర్వాహక అధికారం (Executive power of the State) ఎంతవరకు వర్తిస్తుందో నిర్వచిస్తుంది.
వాక్యం 3 తప్పు: రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు అనేది రాజ్యాంగంలో ఎక్కడా ప్రస్తావించలేదు. ఇది కేవలం కార్యనిర్వాహక పదవి (Executive post) మాత్రమే.
ప్రశ్న 2:1976లోని 42వ రాజ్యాంగ సవరణ చట్టానికి ముందు కింది వాటిలో ఏది ఉమ్మడి జాబితాలో (Concurrent List) భాగం కాదు?
(a) క్రిమినల్ ప్రొసీజర్ (Criminal procedure)
(b) వివాహం, విడాకులు, దత్తత, వారసత్వం (Marriage and divorce; adoption and succession)
(c) దివాలా (Bankruptcy and insolvency)
(d) అడవులు, వన్యప్రాణులు, పక్షుల రక్షణ (Forests; protection of wild animals and birds)
జవాబు: (d)
వివరణ:
1976లోని 42వ రాజ్యాంగ సవరణ చట్టానికి ముందు, అడవులు (Forests), వన్యప్రాణులు, పక్షుల రక్షణ (Protection of wild animals and birds) లాంటివి రాష్ట్ర జాబితా (List II) లో ఉండేవి. పర్యావరణ పాలనలో కేంద్రం, రాష్ట్రాల మధ్య మెరుగైన సమన్వయాన్ని (Coordination) నిర్ధారించడానికి వీటిని తర్వాత ఉమ్మడి జాబితా (List III) లోకి మార్చారు.
ప్రశ్న 3:ఏడవ షెడ్యూల్ (Seventh Schedule) నేపథ్యంలో, కింది ఏ సబ్జెక్టుల కలయిక (Combination of subjects) కేవలం రాష్ట్ర జాబితాకు (State List) మాత్రమే చెందుతుంది?
(a) అడవులు, వన్యప్రాణులు-పక్షుల రక్షణ, మత్స్య సంపద (Fisheries).
(b) గనులు, ఖనిజ అభివృద్ధి నియంత్రణ (Regulation of mines and mineral development), ప్రాచీన కట్టడాలు (జాతీయ ప్రాముఖ్యత లేనివి).
(c) పబ్లిక్ ఆర్డర్ (సాయుధ బలగాలు కాకుండా), బెట్టింగ్, గ్యాంబ్లింగ్.
(d) కార్పొరేషన్ల విలీనం (నాన్-స్టేట్ సబ్జెక్టులు), క్యాపిటేషన్ పన్నులు (Capitation taxes).
జవాబు: (c)
వివరణ:
పబ్లిక్ ఆర్డర్ (ఎంట్రీ 1, రాష్ట్ర జాబితా)
బెట్టింగ్, గ్యాంబ్లింగ్ (ఎంట్రీ 34, రాష్ట్ర జాబితా)
ప్రశ్న: భారతీయ రాష్ట్రాల్లో అంతర్గత భద్రతా యంత్రాంగానికి గల రాజ్యాంగ ప్రాతిపదికను (Constitutional basis) చర్చించండి. రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు (State Security Advisor) లాంటి సలహా పదవులు పరిపాలనను (Governance) ఎలా బలోపేతం చేస్తాయి? (250 పదాలు)
తరచుగా అడిగే ప్రశ్నలు (FAQs)
ప్రశ్న 1: ఈ నియామకానికి (శివధర్ రెడ్డి నియామకం) అనుమతించే రాజ్యాంగ నిబంధన ఏది?
జవాబు: ఆర్టికల్ 162. పోలీసు, పబ్లిక్ ఆర్డర్ లాంటి విషయాలలో రాష్ట్రం తన కార్యనిర్వాహక అధికారాన్ని (Executive power) ఉపయోగించుకోవడానికి ఇది అనుమతిస్తుంది.
ప్రశ్న 2: రాష్ట్ర భద్రతా సలహాదారు అనేది రాజ్యాంగబద్ధమైన పదవా?
జవాబు: కాదు, ఇది కేవలం ఒక కార్యనిర్వాహక సలహా పదవి (Executive advisory position) మాత్రమే.
ప్రశ్న 3: తెలంగాణకు ఇది ఎందుకు ముఖ్యం?
జవాబు: ఇది రాష్ట్రంలో అంతర్గత భద్రతా ప్రణాళికను (Internal security planning), సమన్వయాన్ని (Coordination) బలోపేతం చేస్తుంది.
ప్రశ్న 4: పోలీసు, శాంతిభద్రతలు ఏ జాబితాలోకి వస్తాయి?
జవాబు: రాజ్యాంగంలోని ఏడవ షెడ్యూల్ కింద ఉన్న రాష్ట్ర జాబితా (State List).
ప్రశ్న 5: సలహాదారు పాత్ర ఏమిటి?
జవాబు: శాంతిభద్రతలు, అంతర్గత భద్రత, నేరాల నియంత్రణ (Crime control) లాంటి సంబంధిత రంగాలపై వ్యూహాత్మక సలహాలు (Strategic advice) ఇవ్వడం.
var elementorFrontendConfig = {"environmentMode":{"edit":false,"wpPreview":false,"isScriptDebug":false},"i18n":{"shareOnFacebook":"Share on Facebook","shareOnTwitter":"Share on Twitter","pinIt":"Pin it","download":"Download","downloadImage":"Download image","fullscreen":"Fullscreen","zoom":"Zoom","share":"Share","playVideo":"Play Video","previous":"Previous","next":"Next","close":"Close","a11yCarouselPrevSlideMessage":"Previous slide","a11yCarouselNextSlideMessage":"Next slide","a11yCarouselFirstSlideMessage":"This is the first slide","a11yCarouselLastSlideMessage":"This is the last slide","a11yCarouselPaginationBulletMessage":"Go to slide"},"is_rtl":false,"breakpoints":{"xs":0,"sm":480,"md":768,"lg":1025,"xl":1440,"xxl":1600},"responsive":{"breakpoints":{"mobile":{"label":"Mobile Portrait","value":767,"default_value":767,"direction":"max","is_enabled":true},"mobile_extra":{"label":"Mobile Landscape","value":880,"default_value":880,"direction":"max","is_enabled":false},"tablet":{"label":"Tablet Portrait","value":1024,"default_value":1024,"direction":"max","is_enabled":true},"tablet_extra":{"label":"Tablet Landscape","value":1200,"default_value":1200,"direction":"max","is_enabled":false},"laptop":{"label":"Laptop","value":1366,"default_value":1366,"direction":"max","is_enabled":false},"widescreen":{"label":"Widescreen","value":2400,"default_value":2400,"direction":"min","is_enabled":false}},"hasCustomBreakpoints":false},"version":"4.1.1","is_static":false,"experimentalFeatures":{"e_font_icon_svg":true,"additional_custom_breakpoints":true,"container":true,"e_optimized_markup":true,"theme_builder_v2":true,"e_pro_free_trial_popup":true,"nested-elements":true,"e_atomic_elements":true,"atomic_widgets_should_enforce_capabilities":true,"editor_mcp":true,"e_bc_migrations":true,"e_editor_design_system_panel":true,"e_classes":true,"global_classes_should_enforce_capabilities":true,"e_variables":true,"e_variables_manager":true,"e_opt_in_v4_page":true,"e_opt_in_v4":true,"e_components":true,"e_interactions":true,"e_widget_creation":true,"import-export-customization":true,"e_pro_atomic_form":true,"mega-menu":true,"e_pro_variables":true,"e_pro_interactions":true},"urls":{"assets":"https:\/\/telugu.kpiasacademy.com\/wp-content\/plugins\/elementor\/assets\/","ajaxurl":"https:\/\/telugu.kpiasacademy.com\/wp-admin\/admin-ajax.php","uploadUrl":"https:\/\/telugu.kpiasacademy.com\/wp-content\/uploads"},"nonces":{"floatingButtonsClickTracking":"72491a2136","atomicFormsSendForm":"7d03324945"},"swiperClass":"swiper","settings":{"page":[],"editorPreferences":[]},"kit":{"active_breakpoints":["viewport_mobile","viewport_tablet"],"global_image_lightbox":"yes","lightbox_enable_counter":"yes","lightbox_enable_fullscreen":"yes","lightbox_enable_zoom":"yes","lightbox_enable_share":"yes","lightbox_title_src":"title","lightbox_description_src":"description"},"post":{"id":3025,"title":"%E0%B0%B6%E0%B0%BF%E0%B0%B5%E0%B0%A7%E0%B0%B0%E0%B1%8D%20%E0%B0%B0%E0%B1%86%E0%B0%A1%E0%B1%8D%E0%B0%A1%E0%B0%BF%20%E0%B0%A4%E0%B1%86%E0%B0%B2%E0%B0%82%E0%B0%97%E0%B0%BE%E0%B0%A3%20%E0%B0%B8%E0%B1%86%E0%B0%95%E0%B1%8D%E0%B0%AF%E0%B1%82%E0%B0%B0%E0%B0%BF%E0%B0%9F%E0%B1%80%20%E0%B0%85%E0%B0%A1%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B1%88%E0%B0%9C%E0%B0%B0%E0%B1%8D%20%E0%B0%A8%E0%B0%BF%E0%B0%AF%E0%B0%BE%E0%B0%AE%E0%B0%95%E0%B0%82%20TGPSC%20%7C%20KPIAS%20Academy","excerpt":"","featuredImage":"https:\/\/telugu.kpiasacademy.com\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/Firefly-1024x512.webp"}};
//# sourceURL=elementor-frontend-js-before
window.dFlipLocation = 'https://telugu.kpiasacademy.com/wp-content/plugins/3d-flipbook-dflip-lite/assets/';
window.dFlipWPGlobal = {"text":{"toggleSound":"Turn on\/off Sound","toggleThumbnails":"Toggle Thumbnails","toggleOutline":"Toggle Outline\/Bookmark","previousPage":"Previous Page","nextPage":"Next Page","toggleFullscreen":"Toggle Fullscreen","zoomIn":"Zoom In","zoomOut":"Zoom Out","toggleHelp":"Toggle Help","singlePageMode":"Single Page Mode","doublePageMode":"Double Page Mode","downloadPDFFile":"Download PDF File","gotoFirstPage":"Goto First Page","gotoLastPage":"Goto Last Page","share":"Share","mailSubject":"I wanted you to see this FlipBook","mailBody":"Check out this site {{url}}","loading":"DearFlip: Loading "},"viewerType":"flipbook","moreControls":"download,pageMode,startPage,endPage,sound","hideControls":"","scrollWheel":"false","backgroundColor":"#777","backgroundImage":"","height":"auto","paddingLeft":"20","paddingRight":"20","controlsPosition":"bottom","duration":800,"soundEnable":"true","enableDownload":"true","showSearchControl":"false","showPrintControl":"false","enableAnnotation":false,"enableAnalytics":"false","webgl":"true","hard":"none","maxTextureSize":"1600","rangeChunkSize":"524288","zoomRatio":1.5,"stiffness":3,"pageMode":"0","singlePageMode":"0","pageSize":"0","autoPlay":"false","autoPlayDuration":5000,"autoPlayStart":"false","linkTarget":"2","sharePrefix":"flipbook-"};
document.addEventListener("click", function(e) {
let link = e.target.closest(".elementskit-megamenu-panel a");
if (link) {
e.preventDefault();
window.location.href = link.href;
}
});